KACHLOVÁ KAMNA a OMÍTANÁ KAMNA (nebo také "akumulační kamna"

Kachlová kamna = topidlo s tahovým systémem, určené primárně k vytápění

(taková kamna mohou mít i podobu kamen omítnutých a nabílených, nebo "hliněných", čili omítnutých hlínou)

• tahy, tahový systém = systém kanálů, dlouhý 3 až 10 metrů, jimiž proudí spaliny, předávající teplo do jejich hmoty, která ji akumuluje a následně předává do prostoru i po dohoření
• kachlová kamna podle konstrukce rozlišujeme na lehká, polotěžká a těžká
• čím těžší kamna, tím více hmoty, do níž se teplo uloží = tím delší čas, kdy teplo předávají po dohoření (8 až 24 hodin podle typu konstrukce)
• topeniště se nejčastěji staví prostornější, na jednorázovou dávku dřeva, podle zvolené konstrukce
• polotěžká a těžká kamna jsou vhodná spíše pro celozimní provoz v trvale obývaných domech, tzn. prakticky po celou zimu hřejí bez vychladnutí
• lehká kamna jsou vhodná jako doplňkový zdroj, mají rychlejší náběh a kratší akumulaci
• lze kombinovat s teplovodním výměníkem
• lze doplnit elektronikou pro řízení přívodu spalovacího vzduchu

Těžká akumulační kachlová kamna jsou ideální jako hlavní zdroj tepla do trvale obývaných domů. Lehčí kachlová kamna se většinou používají jako doplňkové topení k jinému hlavnímu zdroji. 

Jako nejpraktičtější řešení doporučuji kombinaci akumulačních kachlových kamen s přistavěným stolovým sporáčkem.

PODROBNĚJI O KACHLOVÝCH KAMNECH

OTÁZKA: Proč jsou "kachlová kamna", prodávaná např. v hobbymarketech, za zlomek ceny kamen od kamnáře? 

• Protože to NEJSOU kachlová kamna - ačkoli někteří výrobci neoprávněně toto označení používají. 
• Jde o pouhá plechová krbová kamna, doplněná keramikou, která však má čistě dekorativní funkci. 
• Tato kamna z hobbymarketů postrádají všechny zásadní technické a užitné vlastnosti pravých kachlových kamen, stavěných kamnáři. 
• Srovnávat kamna z hobbymarketů se stavěnými kamny je stejný nesmysl, jako srovnávat koloběžku s kamionem nebo psí boudu s rodinným domem. Zdánlivá podobnost je, avšak účel a funkčnost jsou zcela odlišné.

Nejcennější vlastností kachlových kamen je schopnost naakumulovat teplo, a předávat jej do prostoru i mnoho hodin poté, co v ohništi vyhasne.

Podle způsobu topení můžeme kachlová kamna rozdělit na dva základní typy:

b) Vícedávkové topení

Topeniště mají konstruováno na menší dávky paliva, vyžadují častější přikládání a vícehodinové topení. Po naakumulování udrží teplo 6-8 hodin. Akumulace je přímo úměrná hmotnosti, nazýváme je kamny lehkými nebo polotěžkými. Většinou se tedy využívají k průběžnému topení přes den, akumulace se využije na noční čas. Neznámějším zástupcem takových kamen jsou "sloupovky", čili SLOUPOVÁ KAMNA. 

b) Jednorázové topení

Konstrukce těchto kamen je vypočítána na jednorázovou velkou dávku paliva. Taková kamna hřejí po vyhasnutí 10 až 24 hodin, podle zvolené konstrukce. Tomuto typu topidla říkáme AKUMULAČNÍ KAMNA, a hmotnostně jde o kamna polotěžká nebo těžká. Jsou nejvhodnějším typem kamen coby hlavní zdroj tepla pro trvale obývané domy. Naopak jsou naprosto nevhodné pro nepravidelně obývané rekreační objekty. Pokusím se je popsat podrobněji.

Přikládání jednou denně?

Ano, taková kamna skutečně my kamnáři stavíme. Funguje to ovšem zcela jinak, než se většina lidí domnívá. 

Přikládat jednou denně neznamená, že naložíme kamna až po strop, a pak zaškrtíme přívod vzduchu na minimum, aby dřevo co nejpomaleji odhořívalo, to je naprosto špatně! Takový postup by vedl k naprosto nedokonalému spalování, což by bylo nehospodárné ale i velmi nebezpečné. V lepším případě by takové topení "pouze" zadehtovalo všechny spalinové cesty, a kamna i komín by pak bylo velmi obtížné vyčistit. V horším případě by došlo k výbuchu plynů, vytvořených a nashromážděných v kamnech při špatném spalování. Anebo také k zahoření komína vznícením dehtových usazenin!

Jak je to tedy s jednodenním přikládáním? To je možné pouze u kamen, která jsou tomu konstrukčně uzpůsobena. Říkáme jim těžká akumulační kamna. Naložíme množství dřeva adekvátní energii na celý den, ale nedusíme škrcením vzduchu! Ba naopak - necháme velmi intenzivně vyhořet, přibližně během dvou hodin. Poté už nepřikládáme, a kamna přesto hřejí až do dalšího dne. Jak je to možné, se dozvíte v dalších řádcích.

Jak fungují těžká akumulační kamna

Topeniště těžkých i polotěžkých akumulačních kamen je velmi prostorné, plocha je vypočtena podle potřebného výkonu. Ale je i hodně vysoké - běžně 60cm, v některých případech až 85cm. To ovšem neznamená, že kamna naládujeme dřevem až po strop. Nad dřevem musí zůstat ještě 50 až 70% volného prostoru. Proč? Kvůli hoření, které díky výšce volného prostoru v topeništi a izolovanému dnu bez roštu, příp. izolovanému stropu, je schopno dosáhnout teplot 700 až 1000 °C.

Za takových teplot dochází k velmi dokonalému spalování. Při tak velkých teplotách je hoření velmi rychlé. Výpočtem stanovená dávka dřeva se spálí většinou do dvou hodin. Během této krátké doby předá spalované dřevo maximum své energie do hmoty kamen = tahového systému. Tento tahový systém se běžně staví v délkách 6 až 8 metrů, u maximálně účinných kamen i 10 metrů.

Konkrétní příklad

• tepelná ztráta vytápěné místnosti: 4 kW
• požadovaná doba akumulace (perioda přikládání): 16 hodin
• potřebná hmotnost kamen: 2000 kg
• dávka dřeva na jedno zatopení: 15 kg

Naložíte - zapálíte - po cca 2 hodinách dřevo vyhoří - a dalších cca 14 hodin nemusíte topit - a přesto kamna budou stále sálat teplo. Další zátop se provádí v okamžiku, kdy kamna začínají být vlažnější. Zatopíte-li ve vhodně zvolený čas, bývají v topeništi ještě žhavé uhlíky z předcházejícího topení. Správně užívaná kamna tedy během topné sezóny nikdy zcela nevychladnou. 

Jelikož je dimenzování kamen počítáno s venkovní teplotou mínus 12 až 15 stupňů, tak po značnou část topné sezóny se 16-hodinová akumulace prodlužuje na 24-hodinovou.

Volba periody topení (doby akumulace)

Perioda topení je daná konstrukcí konkrétních kamen. Kamna lze většinou postavit na topnou periodu od 10 až do 24 hodin. Čím delší akumulace, tím větší a těžší kamna. Délka akumulace je úměrná venkovním teplotám, není tedy po celou topnou sezonu stejná. V praxi to pak znamená, že v mrazivých dnech topíte 2x denně, v mírnějších mrazech jednou, a v přechodném období jen 1x za dva dny. Nám osobně doma vyhovuje v přechodném období topit také jednou denně, ale snížit dávku na polovinu.

Při startovacím zátopu na začátku topné sezóny je potřeba počítat s výrazně delším náběhem tepla. Hmota studených kamen se musí celá "nabít" teplem. Topíte-li poté již pravidelně, kamna se pak pouze "dobíjejí" a náběh tepla je relativně rychlý. Z těchto důvodů jsou kamna vhodná pouze pro trvale obývané domy, nikoliv občasně užívané rekreační chalupy.

Vytápění celého domku akumulačními kamny

Akumulačními kamny lze vytápět i více místností, nebo dokonce celý dům, včetně podkroví. 

Řešením je kombinace s teplovodními rozvody. Zdrojem tepla je kamnové topeniště, které je konstruováno tak, aby jej bylo možno z "kamnového režimu" přepnou klapkou do teplovodního výměníku. 

Těmto topeništím říkáme "kamnová teplovodní vložka". Jde o řešení s výrazně větší užitnou hodnotou, než běžněji používané krbové teplovodní vložky. V takové stavbě jsou propojeny vlastnosti krbových teplovodních vložek s vlastnostmi akumulačních kamen.

Elektronické řízení hoření

Ačkoliv patřím mezi lidi, snažící se o tradičnější životní styl bez zbytečných přístrojů, jsem si vědom, že pro mnoho zákazníků je elektronika nutnou součástí života. Mohu ji tedy také nabídnout a nainstalovat do svých staveb.

Akumulační kamna lze osadit elektronikou, která bude řídit optimální přívod a uzavírání vzduchu. To je praktické, pokud jste třeba hodně pracovně vytíženi, a nemůžete po zatopení čekat, regulovat přívod vzduchu pro hoření, a hlídat až kamna dohoří. Nejmodernější elektronické regulace lze kontrolovat i na dálku přes internet nebo přes mobilní aplikaci.

Elektronika je vhodná i u kombinovaných systémů s kamnovou teplovodní vložkou. Je možno ji propojit s čerpadlem i s akumulační nádrží. Zde se může jednat o nezbytnost, podobně jako u moderních kotlů.